Studie potvrzují, že nemoci těla i duše mohou začínat ve střevech

Ve třetím dílu rozhovoru se specialistkou funkční medicíny Nikolou Najmanovou se budeme věnovat opravdovému sídlu lidského zdraví – střevnímu mikrobiomu. Čím větší různorodost a rovnováha mikrobiomu, tím je člověk zdravější a odolnější, říká Nikola.

 

Nikolo, proč si myslíš, že právě střevo je tak důležité v otázce lidského zdraví?

Co se děje ve střevech, nezůstává ve střevech. Střeva a střevní mikrobiom se v posledních letech těší ve vědě velké pozornosti. Je toho mnoho, co ještě nebylo objeveno a věřím, že v blízké budoucnosti přijde spousta dalších průlomových informací. Ale také mnohé již víme. Už otec medicíny Hippokratés řekl, že všechny nemoci začínají ve střevech. Ayurveda říká, že příčina veškerých nemocí je takzvaná „ama“, což jsou nahromaděné toxiny. Ty se hromadí kvůli slabému „agni“, neboli slabé trávící síle. Můžete si to představit tak, že máte v žaludku oheň. Když pěkně silně hoří, všechno se krásně stráví. Když ale zhasne nebo je slabý, tak se jídlo nestráví, nedostaneme z něj živiny a nestrávené zbytky ještě můžou sloužit jako potrava nesprávným bakteriím, které pak zatíží náš organismus.

Nyní i funkční medicína hledá příčiny většiny chronických onemocnění ve střevech.

V našich střevech máme asi 100 trilionů mikrobů, které váží asi jedno až dvě kila. Jsou to hlavně bakterie a plísně, ale najdeme tam i viry a parazity. Jak se ukazuje, tak do určité míry to není naše tělo, které tráví jídlo a vyrábí si z něho vše potřebné. Ale jsou to právě tyto bakterie, které se jídlem živí a při tom vyrábí pro nás potřebné látky. Je to symbióza výhodná pro obě strany. Čím větší různorodost mikrobiomu, tím je zdravější a odolnější, protože mikroby spolu navzájem soupeří a vše zůstává v rovnováze. Také je pak těžší, aby se do těla dostal nový patogen. Mohli bychom tedy říci, že čím zdravější a různorodější je naše mikrobiota, tím jsme odolnější vůči vnějším infekcím.

 

Kdy může nastat problém?

Problém nastává, když se z nějakého důvodu mikrobiom dostane do nerovnováhy, ubyde různorodost a rozrostou se oportunistické bakterie nebo plísně. Ty totiž pak místo látek, které nám dělají dobře, vytváří látky pro nás toxické. Proto se v takovém okamžiku může zdravé jídlo stát pro nás jedem. A proto je výživa tak individuální, protože nejenom, že každý jsme jiný, ale každý máme také úplně jiné složení mikrobiomu. Nic tedy není černé a bílé. Zda lidé zhubnou nebo přiberou nebo zda jim jídlo dodá dostatek živin nebude záležet pouze na tom, co snědí, ale také na tom, jak tyto potraviny budou využity a to záleží na mikrobiomu.

 

Co náš mikrobiom narušuje?

Stres, strava, alkohol, antibiotika, sedavý životní styl, nedostatek pohybu, chlorovaná voda, kterou většina z nás pije každý den – voda z kohoutku, toxické látky, ale i přespříliš čisté, sterilní prostředí. A také lidé, kterými se obklopujeme. Ano, i náš mikrobiom se může změnit podle mikrobiomu člověka, se kterým žijeme. Takže otázka je, když nás někdo přitahuje, vybíráme si ho my nebo naše bakterie?

 

A co mu naopak prospívá?

Ty správné potraviny. A zde může být chyták, protože výběr těch správných potravin záleží na aktuálním stavu střeva. Například tolik vychvalované fermentované potraviny jsou často skvělé pro zdravého člověka, ale naopak můžou přitížit člověku, který již dysbiozu má a také lidem s alergiemi. Jídlo je tedy velice individuální a bude se měnit a vyvíjet s tím, jak se mikrobiom bude dostávat zpět do rovnováhy. Ale obecně je důležitá pestrá strava, protože různé potraviny krmí různé typy bakterií a dále jsou velice důležitá takzvaná prebiotika – tedy skupina živin, které slouží jako potrava pro naši střevní mikrobiotu. Prebiotika se přirozeně vyskytují ve většině opravdových, hlavně rostlinných potravin, například v ovesných vločkách, v chřestu, pórku, česneku, cibuli. Dají se brát i v doplňku a často jsou mnohem důležitější a mohou mít větší účinek na imunitu a celkové zdraví než vlastní probiotika, tedy již specifické kmeny bakterií v doplňku. Bakterie při fermentaci těchto prebiotik vytvářejí takzvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem, nejvíce se nyní mluví o butyrátu. Ten se dá pořídit i jako doplněk a měl by být prospěšný nejen pro zdraví střeva, ale prospívá i celému tělu. Snižuje zánět, chrání mozek a měl by chránit také před obezitou a rakovinou.

A vše ostatní, to už znáte z minulých rozhovorů – sport, spánek, pozitivní emoce, příroda.

Má střevní mikrobiom vliv také na na naše emoce a psychické zdraví?

Vědecké studie spojují zdraví střev s depresí a dalšími neurologickými problémy. Toto je často považováno za začarovaný kruh, jelikož v čím větší dysbióze (nerovnováze) je naše mikrobiota, tím více prozánětlivých látek je mikrobiotou vyprodukováno. Tyto prozánětlivé látky se dostanou skrz propustné střevo do krevního oběhu a pak zasáhnou i centrální nervový systém. Chronický neurologický zánět pak může mít vliv na to, jak se cítíme. Tyto negativní emoce spolu se zvýšeným stresem dále ovlivňují trávení, a tak dále zhoršují  stav střev. Druhý způsob jak mikrobiota ovlivňuje naše emoce je přes tvorbu neurotransmiterů. Ano, ty se vyrábí hlavně ve střevě. A při dyzbióze dochází často k větší spotřebě tryptofanu mikrobiotou, který pak chybí tělu k produkci serotoninu, hormonu štěstí. Proto se necítíme dobře a nemůžeme třeba ani spát, protože tryptofan je potřebný i k tvorbě melatoninu.

 

Jaké další potíže způsobuje střevní nerovnováha?

Zdraví střev je studiemi spojováno i s autoimunitními nemocemi, obezitou, metabolickým syndromem, kardiovaskulárními onemocněními, urogenitálními záněty a problémy, rakovinou, zdravím kostí a kloubů, zdravím kůže, astmatem a alergiemi.

Střevo je tedy opravdovým domovem zdraví a proto se s každým svým klientem, ať už ke mě přijde s jakýmkoliv cílem, soustředíme na to, aby trávení bylo v pořádku a bakterie ve střevech byly spokojené. Často mi pak lidé řeknou, že mají mnohem méně alergií. To je vedlejší účinek změny stravování a životního stylu, který benefituje mikrobiom. Je tedy vidět, jak moc je střevní mikrobiota důležitá. Dokonce už existují i soukromé lékařské kliniky, jedna z nich nedaleko od nás, v Bratislavě, které nabízejí transplantaci stolice. A to nejen pro řešení gastrointestinálních problémů, ale i pro řešení různých chronických onemocnění, jako tyto výše zmíněné. Ani to není novinka, již Ayurveda v určitých případech aplikovala stolici od různých zvířat pro velice nemocné. Zatím je ale transplantace stolice ještě velice riziková, protože existuje spousta neznámých. Modulace mikrobioty skrz jídlo a doplňky je bezpečnější řešení. Jasné ale je, že pokud člověk nezmění svůj životní styl a stravování, i nová zdravá střevní mikrobiota se může časem opět dostat do nerovnováhy.

 

Hodně se teď mluví o propustnosti střev…

Naše střevo je propustné, aby propouštělo živiny do krevního oběhu, ale při stresu, dysbioze a z dalších důvodů se může stát hyperpropustným a do krve se začnou dostávat i látky, které tam nemají co dělat. Což dále zatěžuje jak imunitní systém, tak i všechny orgány. Lidé, kteří mají autoimunní onemocnění, mají téměř vždy hyperpropustné střevo. Doporučuje se odstranit příčinu a zaměřit se na potraviny a i třeba bylinky a další živiny, které pomáhají v obnově střevní stěny, jako například glutamin, Aloe Vera, zinek, Vitamin A, proskurník, jilm plavý a další.

Je důležité si uvědomit, že povrch střeva je asi tak 100x větší než povrch naší kůže. Je to tedy obrovská plocha, kde tělo musí hlídat, aby se do něj nedostalo něco, co nemá. Proto se ve střevech a v celém trávícím traktu nachází asi 70 až 80 procent všech imunitních buněk. Představte si, že každý den jíme nějakou potravinu, na kterou naše tělo reaguje. Může to být potravina, ale může to být třeba i nějaký konzervant či barvivo z vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Nejenom že se člověk může pak cítit unavený, protože imunitní systém bude mít hodně práce, ale může to vést i k přibývání na váze, problému s hubnutím, k migrénám, nadýmání, výkyvům v náladě, špatné koncentraci a soustředěnosti a mnohým dalším problémům, které snižují naši každodenní kvalitu života a dlouhodobě to může vést i ke všem již zmíněným chronickým onemocněním. Proto často s klienty děláme eliminační dietu nebo testujeme okolo 100 potravin na IgG reakci.

 

Kdy se vytváří střevní mikrobiom člověka?

Základ se vytváří hlavně do třetího roku života. Nejvíce ho ovlivní to, zda jsme se narodili normálním či císařským porodem, zda a jak dlouho jsme byli kojeni. Mateřské mléko obsahuje látky a prebiotika pro miminko, které se mění každý den přesně podle potřeb miminka. Tyto potřeby tělo maminky okamžitě zjistí, když se miminko přisaje na prso. Jak dokonalé. Nikdy nebudeme chytřejší než příroda a než naše vlastní těla.

Anna Říhová

Sleduj nás na FB a neunikne ti žádný článek:

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..