Dobré zprávy – Jak využít srdeční tepy moudřeji, radí věda o laskavosti

Vezměme práci, kde člověk tráví čas na schůzkách a různých setkáních. Určitě člověk cítí, že některé schůzky jsou velmi dobře organizované, zajímavé a produktivní, zatímco existují i takové, které takové prostě nejsou.

Mysl na takovýchto schůzkách toulá všude možně, jen si moc nevšímá přítomnosti. A leckoho napadne, že platy všech lidí čili náklady jsou v takovýchto situacích často utraceny bez efektu. Dalo by se říci zbytečně.

A co napadlo jednoho vědce na takovéto podobné neproduktivní schůzce? Mrhání peněz jeho mysl brzy opustila. Ale mysl bloudila dál a dál, až dorazila k srdečnímu rytmu. A tam si vědec vzpomněl, že u většiny savců je srdeční frekvence nepřímo úměrná dlouhověkosti, to znamená, že výzkumy ukazují, že u různých druhů, čím rychlejší je srdeční frekvence, tím kratší je délka života. Například srdeční frekvence myši versus slona ve srovnání s jejich délkou života.

To dále vedlo vědce k osobnímu zamyšlení: „Pokud moje průměrná srdeční frekvence bylo kolem 70 úderů za minutu, sedění v té místnosti hodinu mě stálo 4 200 úderů srdce.“

To dále vedlo vědce k osobnímu zamyšlení: „Pokud moje průměrná srdeční frekvence bylo kolem 70 úderů za minutu, sedění v té místnosti hodinu mě stálo 4 200 úderů srdce.“

Když vědec pokračuje v úvaze, tak říká, že údery srdce jsou takový osobní metronom, který nám dala příroda k zaznamenávání času. A to nám dává k dispozici uvědomění, že své srdeční tepy bychom měli vynakládat moudřeji.

Srdce je úžasný orgán. Je to pumpa, kterou nosíme všude sebou, která zajišťuje cirkulaci krve celým naším krevním oběhem přibližně jednou za minutu, když jsme v klidu (u dospělého to je zhruba 5 litrů). A funguje to na vyžádání, to znamená, že se srdeční tep přizpůsobuje potřebám našeho těla. Pokud sportujeme, krvácíme, potíme se atd. Srdeční frekvence se mění tak, aby zajistila průtok krve do zbytku těla, zejména do mozku. Jedná se tedy o úžasné čerpadlo, které reaguje na proměnlivou poptávku těla.

Srdeční tep ovlivňují také stres, úzkost nebo strach. Zvyšují srdeční frekvenci – důsledkem posunu mezi dvěma hlavními vyvažovacími aspekty autonomního nervového systému: sympatický a parasympatický, které příslušně zvyšují nebo snižují srdeční frekvenci. Tato rovnováha ovlivňuje něco zvaného „variabilita srdeční frekvence“ (HRV). Tato změna je doba mezi údery. Lidé s menší variabilitou mají větší riziko úmrtí.

Názorné je přemýšlet o HRV jako o rytmu bubnu. Bubeník může udeřit na buben přesně jednou za sekundu, celkem 60 úderů v této minutě, takže mezi údery je nepatrná nebo žádná změna. Nebo to bubeník může změnit, takže je o něco rychlejší a mírně pomalejší takže i když v té minutě bylo 60 tepů, doba mezi jednotlivými údery se více lišila.

HRV je vyšší u mladších lidé a s věkem postupně klesá. Někteří to považují za zkoušku stárnutí. A zatímco psychologický stres a různé nemoci snižují HRV, dýchání – zejména pomalé dýchání – ho zvyšuje. Mnoho forem meditaci zvyšuje HRV, včetně meditace o soucitu. To znamená, že rozšiřování laskavosti a soucitu k ostatním prostřednictvím myšlenek má prospěšný fyziologický účinek.

Již v dávných dobách bylo srdce rozpoznáno jako centrum emocí. Například to ukazují výrazy jako „následuj své srdce“ nebo „zlomené srdce“ atd., takže to, co člověk cítí kolem fyzického srdce, pravděpodobně odrážejí projevy různých emocí, jako je láska nebo strach. A jednoduchý model, kde je mozek dominantním prvkem, tam mozek říká srdci, co vnímá. Fyziologie je však mnohem složitější. Ukazuje se, že srdce má svůj vlastní nervový systém a poskytuje zpětnou vazbu mozku, který ovlivňuje pocity a strategické myšlení.

Srdce je také ovlivněno oxytocinem, který je znám jako „hormon lásky“. Tento hormon se vyplavuje v reakci na různé podněty, jako obětí nebo masáž, a to přímo ovlivňuje srdce a kardiovaskulární systém. Oxytocin v návaznosti s dalším reakcemi těla může snížit krevní tlak a srdeční frekvenci. Láska je dobrá pro srdce.

Cítíme skrze ni lásku, utrpení, smutek, radost atd. Například při vyjadřování emocí dáváme ruku na srdce. A to proto, že nám srdce umožňuje cítit zázrak, že jsme naživu.

Každý srdeční rytmus je tedy odrazem mnoha komplexních interakcí mezi našimi mentálními a fyzickými stavy – a tím, jak naše srdce bije, to zase ovlivňuje to, jak se cítíme. Kromě toho, tedy, že se jedná o pumpu, je srdce také důležitou součástí oceňování a prožitků života. Cítíme skrze ni lásku, utrpení, smutek, radost atd. Například při vyjadřování emocí dáváme ruku na srdce. A to proto, že nám srdce umožňuje cítit zázrak, že jsme naživu.

Přesto je snadné v běžném životě na to, jak vzácný je srdeční rytmus, zapomenout. Tak trochu srdeční tep považujeme za samozřejmost. Ale co to změnit? A čas od času tento dar ocenit? Uvědomit si, že máme omezený počet srdečních tepů každý den, a tak je věnovat moudřeji směrem k laskavosti. A také uvědomění, že každý má takto omezený počet srdečných tepů nám dodává větší respekt k ostatním.

Když si tedy vědec uvědomil význam srdečných rytmů, změnil způsob, jakým vedl schůzky. Víc intenzivně se na ně připravoval, aby je vedl produktivněji a také na nich klade více důraz na kulturu naslouchání sobě a otevřenému hledání pravdy. Tohle uvědomení tedy může vést k reálnému pozitivnímu dopadu na smysl našeho denního života, když vnímáme tlukot vlastního srdce. A to může vést mnohem laskavějšímu životu k sobě a okolí.

Dalšími způsoby jak ocenit srdeční rytmus, nejen v rámci schůzek, jsou ctít srdeční rytmus, když se staráme o sebe (dobré jídlo, sport, odpočinek…) a když se staráme o ostatní (rodinu, přátele, kolegy…). A ještě je dobré zmínit, že to neznamená nepodívat se třeba na praštěný film nebo jen tak blbnout. To je vlastně relaxační. Ale být si prostě více vědomi našich srdečních rytmů, a tak je celkově moudře využít. Ctěme tento dar a využijme ho k smysluplnému životu.

Zdroj: Goodnewsnetwork.org

Sleduj nás na FB a neunikne ti žádný článek:

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..