Co říká Ajurvéda 5000 let, teď dokládají vědecké studie

Na první pohled křehká dívka. Uvnitř žena se silnou vůlí a kuráží. Nikola Najmanová se intenzivně věnuje funkční medicíně, neustále se vzdělává v Americe, Evropě i Asii, aby mohla efektivně pomáhat lidem s jejich zdravotními problémy. „Jde jen o to udržovat naše tělo v rovnováze“, říká.

 

Nikolo, kde jste přišla ke svým znalostem ohledně lidského zdraví?

Začala jsem studiem přírodní medicíny a bylinek. To mi otevřelo úplně jiný pohled na zdraví. Ale pak jsem zjistila, že už máme těch „zbraní“ proti nemocem více. Že věda pokročila a můžeme vycházet i ze studií, které jsou podložené. Takže jsem začala studovat funkční výživu a funkční medicínu. Mám takové dva hlavní mentory. Jeden je brazilský učitel Gabriel de Carvalho, který byl prvním Jihoameričanem, co před 20 lety vystudoval funkční medicínu na Univerzitě funkční medicíny v Californii. Je to přeborník na čtení laboratorních testů a je to klíčový člověk, od kterého se učím. Mým druhým mentorem je americký naturopat Stephen Cabral. Taky studoval na Univerzitě funkční medicíny, studoval i Ajurvédu. Zajímavé je, že oba tyto muže dohnaly k tomuto studiu jejich vlastní zdravotní problémy. Protože člověk, kterému se nedaří dát do kupy, hledá hlouběji a hlouběji a hlouběji…

 

Můžete nám ve zkratce vysvětlit, co vlastně znamená pojem funkční medicína? 

Funkční medicína se odlišuje od klasické medicíny hlavně v tom, že se dívá na člověka jako na celek. Ví, že v těle je všechno propojené, a ví, že všechno ovlivňuje všechno ostatní. Díváme se i na to, jaké jsou emoce, jestli je ten člověk spokojený, jaký má životní styl, co jí, jak spí, jaký je jeho sociální a rodinný život. Hledáme vždy příčinu toho problému. Není to jen tak, že přijdeme na nějaký problém a na to se napíšou léky, které zmírňují symptomy. Funkční medicína se zeptá, PROČ má ten člověk daný problém, například vysoký tlak. Chybí mu hořčík? Chybí mu draslík? Chybí mu omega 3? Je jeho strava nevyvážená nebo jí vyváženě, ale živiny se nevstřebávají a problém je v trávení? Má málo spánku? Má nějaký stres? Co se děje v tom těle? Snaží se najít příčinu a odstranit ji a tím dostat tělo zpět do rovnováhy. Nemaskovat symptomy, nedávat náplast na ten problém. Funkční medicína se inspiruje i v Tradiční čínské medicíně, Ajurvédě, v nových technologiích. Prostě cokoli může pomáhat, i aromaterapie, sauna, ozonová terapie…Pokud na to existují nějaké vědecké studie, tak to hned funkční medicína implementuje. Je to strašně zajímavé, jak všechno to, co Ajurvéda říká, teď vlastně tvrdí i funkční medicína. Akorát že ta funkční medicína počkala, až se na to udělají vědecké studie.

 

Můžete uvést nějaký příklad?

Například podle Ajurvédy máme v určitou denní hodinu dělat určitou denní aktivitu. Měli bychom chodit spát v tuhle hodinu, měli bychom jíst v tuhle hodinu a tak dále.  Ale nebylo to ničím podložené. Teď dokonce existuje takzvaná kronobiologie a kronovýživa, která na základě vědecky podložených studií říká stejně jako Ajurvéda, že když budete jíst po šesté hodině odpoledne nebo po setmění, tak čím později budete jíst, tím více budete tloustnout a tím více do nerovnováhy se Vaše tělo dostane. Protože každý orgán má své biologické hodiny a slinivka je má taky a v noci ona „spí“, takže tělo se nevypořádá tak dobře s množstvím glukózy v krvi v noci jako ve dne.  Ajurvéda také říká už 5000 let že se má chodit spát nejpozději v deset večer a teď to tvrdí i funkční medicína na základě studií cirkadiánního rytmu těla. Stejně tak teď vědci vědecky podkládají působení bylinek. Jaké fytochemikálie aktivují jaké enzymy nebo procesy v těle.

Takže se funkční medicína zabývá také lidskou psychikou a emocemi?

Samozřejmě. V tom integrativním přístupu jsou emoce a myšlenky velmi důležité. Člověk je tělo, mysl a duch. Takže jsem studovala například i jógu, theta healing, Ajurvédu. Absolvovala jsem i Panchakarmu, vlastní léčivý program v Asii. Chtěla bych vyzkoušet také Tai-chi.

 

Co Vás vlastně k tomu všemu dovedlo?

Pracovala jsem jako obchodní ředitelka jedné firmy a zakládala jsem pobočku v Brazílii. Byla jsem velmi pracovně vytížená. Za rok jsem absolvovala i sto letů. Byla to skvělá zkušenost, ale podepsalo se to na mém zdraví. Musela jsem se sebou začít něco dělat a začala jsem studovat.

 

Co Vás na funkční medicíně nejvíc baví?

Čtení laboratorních testů. Protože když vám doktor udělá krevní testy a řekne, že je to v pořádku, tak ono to je asi tak v pořádku že neumíráte, ale nemusí to znamenat, že vaše zdraví je optimální nebo že se vyvíjí dobrým směrem. Se znalostmi z funkční medicíny můžeme i předejít nějakým nemocem a udržet tělo v tom optimálním zdraví, abychom měli lepší kvalitu života. Je to skvělé i proto, že s kýmkoliv na světě mluvíte, můžete ho poslat do laboratoře. Některé testy jsou opravdu levné, takže jsou k dispozici komukoliv a dá se z toho vyčíst moc. 

 

Lidé často svalují vinu za své zdravotní problémy na geny. Jak to tedy s těmi geny je?

Geny mají vliv na propuknutí našich nemocí jen 5 až 10 procent. Teď už dokonce existuje i obor vědy, který se jmenuje epigenetika a který zkoumá expresi genů, neboli jak „vypínat a zapínat“ naše geny skrz naše vlastní prostředí a chování. Takže my se můžeme narodit s genem, který nám dává predispozici pro nemoc, pro nějakou nerovnováhu. Někdo řekne: „Všichni v mé rodině mají cukrovku, takže můžu mít k tomu predispozici“. Ale ten gen se zapne neboli se začne projevovat jen tehdy, když náš životní styl bude neadekvátní. Může to být špatným jídlem, nedostatkem spánku nebo třeba stresem. Ale když se tento gen aktivuje, může se také utišit. Můžeme ho zase uspat. Existuje také nutrigenomika, která zkoumá, jak specificky pomocí jídla můžeme své geny ovlivňovat. Takže geny nejsou naším osudem. Můžeme si to představit tak, že máme balónek, který budeme nafukovat a on praskne samozřejmě v tom nejslabším místě. Každý z nás má nějaké nejslabší místo. Ale to neznamená, že to slabé místo se musí stát problémem. My ten balónek nemusíme nafouknout tak moc, aby prasknul. Jde jen o to, udržovat naše tělo v rovnováze. Někdo může mít predispozici k cukrovce, někdo dostane rakovinu, někdo autoimunitní nemoc. Ale většinou ta příčina je u všech lidí podobná. Je to ten neadekvátní životní styl. Co jíme, jak spíme, jak se stresujeme, jaké jsou naše emoce. Chybí nějaké živiny, máme něčeho, co je pro nás špatné, moc? Můj učitel říká „cesta ne-moci je dlouhá a jsme to my sami, kdo si vybíráme a jdeme po této cestě skrz naše každodenní rozhodnutí“. Geny dítěte samozřejmě může ovlivnit i matka v těhotenství a v měsících před ním.

 

Co dnes lidem chybí?

Když se budeme bavit o těch živinách, tak co vidím u lidí z laboratorních testů, skoro všem chybí vitamín D. Protože tady, kde žijeme, tak minimálně půl roku nám slunce ten vitamín D nedá a z jídla je těžké jej dostat. Často vidím také nedostatek hořčíku, zinku, omega 3, vitamínu B12 a dalších vitamínů B-komplexu, které jsou důležité pro energii, pro dobrý spánek, pro to, jak se cítíme. Bez vitaminu B6 se nám nevytvoří serotonin, což je hormon štěstí, ani melatonin, který nám zaručuje nejenom kvalitní spánek, ale také nás chrání proti rakovině. Lidem chybí také kvalitní spánek, relaxace, čas pro sebe a sebepoznání. Spojení sám se sebou. To je klíčový prvek k tomu, abychom mohli žít zdravý život. Zpomalme den. Tím se dá předejít spoustě problémům.

 

Další díl rozhovoru s Nikolou Najmanovou již brzy!

Anna Říhová

Sleduj nás na FB a neunikne ti žádný článek:

One Comment on “Co říká Ajurvéda 5000 let, teď dokládají vědecké studie”

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..