Sofiolog RNDr. Emil Páleš, CSc.: „Pohybujeme se v kruzích. Staré příběhy se opakují, jen jsou oděné do moderního hávu.“

Na slovenského vědce Emila Páleše jsem narazil v pořadu Duše K. Popravdě sem si ten díl pustil jen tak k umývání nádobí, abych si zkrátil čas. Protože jsem Emila Páleše neznal a kniha Angeologie dějin nebo pojem sofiologie mi vůbec nic neříkali. Po chvíli mě tento díl Duše K zaujal natolik, že jsem ho ten večer viděl celý. A druhý den jsem už na Youtube vyhledával další rozhovory a přednášky od RNDr. Emila Páleše, CSc. Ano už jsem slyšel, že se dějiny točí v kruhu a můžeme se z historie poučit nebo dokonce předpovídat budoucnost a také retrospektivně dokreslovat historii. Ale až při poslechu Emila Páleše mi to začalo dávat více smysl. A cítil jsem z vyprávění opravdový význam toho, jak a proč se staré příběhy opakují, pouze oděné do modernějšího hávu.

Co se mi na práci tohoto Dona Quijota (milé označení od Jaroslava Duška) líbí nejvíce? Jeho „práce“ spočívá v hledání celistvé moudrosti. Poukázání na souvislosti mezi náboženství, uměním a vědou. Propojuje vědecké bádání a duchovnost. Matematické a statistické výpočty s božstvy a anděly. Přírodní jevy a umění. Působí to na mě tak, že jeho vědecké bádání není omezeno nějakými dogmaty, ale chce dostát skutečnému poznání. A proto svoje vnitřní pocity a intuici ověřuje vědeckými metodami ve vnějším světě. Takže je to krásně vyvážený postoj, který nedovolí propadnout spirituální vzdušným zámkům, ale také se neuzavírá do myšlenkového vězení ducha dnešní doby. A řada lidí, já se k tomu také přikláním, říká, že další vývojový krok spočívá právě v propojení vědy a duchovnosti, že právě takto můžeme dojít k dalšímu hlubšímu poznání jako lidstvo.

A ano, je držitelem „ocenění“ Bludného balvanu, ale podle některých držitelů této ceny, to na mě spíš působí, jako odměna za netradiční a otevřený přístup k bádání.

Myslím, že nemá velký význam, abych se tady snažil do detailu přiblížit tvorbu a přínos práce tohoto vědce, filozofa a umělce. Není to zas tak jednoduché a v krátkosti článku ani možné. Dnešní článek berte spíše jako nadšené představení nevšedního vědce a filozofa, který mě dosti zaujal. Pojďme si jasně v bodech něco málo vysvětlit a pak můžete zkouknout tvorbu tohoto vědce na Youtube. Já si určitě pustím další videa a přečtu si některé jeho články a rozhovory. Chystám se přečíst určitě i knihu Angeologie dějin.

Kdo je to Emil Páleš?

Emil Páleš (* 24. ledna 1966 v Bratislavě) je slovenský vědec, filosof a představitel sofiologie, která usiluje o syntézu různých pramenů poznání (zjevení, rozumu a smyslové zkušenosti).Předmětem jeho výzkumu jsou psychologické, kulturní a přírodní vzorce tvořivosti a jejich časové zákonitosti v individuálních biografiích, ve světových dějinách a v evoluci přírody. (wikipedia.org)

Co je to sofiologie?

Sofiologie (řecky Σοφία – sophia, moudrost a λογία – logie, nauka) je filosofická nauka týkající se moudrosti usilující o syntézu věd, umění a náboženství. Vladimir Solovjov ji označuje jako celistvou nauku, která syntetizuje všechny prameny poznání: smyslovou zkušenost, racionální filosofii i mystické zjevení. Sofiologie má své kořeny v helénistické tradici, v platonismu, křesťanské mystice a jejich odvozeninách (Hildegarda z Bingenu (1098–1179), Jakob Böhme (1575–1624), Jane Leade (1624–1704)), v esoterickém křesťanství (Rosekruciáni), v pravoslavné církvi, u ruských teologů devatenáctého a dvacátého století (Sergej Bulgakov ovlivněný Vladimírem Solovjovem, Nikolaj Berďajev), v spiritualitě New Age, stejně jako v současném feminismu. Někteří vidí Sophii jako samotné božstvo, další ji vidí jako Kristovu nevěstu, jiní zase jako ženský aspekt Boha reprezentující moudrost a jiní jako teologickou koncepci odkazující na moudrost Boží. Člověk, který se tímto oborem zabývá, je sofiolog. (wikipedia.org)

O čem je jeho dílo Angeologie dějin?

Angelologie dějin je kniha, která shrnuje výsledky práce slovenského badatele, sofiologa Emila Páleše. Zkoumá příčiny tvořivosti a psychologické pozadí kulturních vln v dějinách. Porovnává osobnostní typy, kulturní vzorce a přírodní formy. Kvalitativně i kvantitativně-statisticky analyzuje křivky tvořivosti v dějinách kultury i přírody a nachází v nich časové pravidelnosti (synchronicity, periodicity). Ukazuje, že tyto zákonitosti byly známé už ve starověku, jako nauka o střídání duchů času, božstev a archandělů, neboli angelologie.

 

Autor předkládá závěr, že starověká nauka o andělech nebyla pouhou fantazií, nýbrž předvědeckou formou poznání, jež mělo svůj reálný předmět. Angelologie byla dle autora epistemologií starověku. Popisovala vlny intuicí a inspirací v  tzv. „kolektivním podvědomí“ lidstva a cyklické zákonitosti jejich střídání. Autor přitom neodpovídá na otázku, zda jsou zapříčiněny duchovními bytostmi nebo nějakým hmotným faktorem. (wikipedia.org)

 

Několik pořadů a rozhovorů s RNDr. Emilem Pálešem, CSc. ke zhlédnutí 🙂

Na internetu je toho mnoho, ale můžete například zhlédnout rozhovor s Emilem Pálešem v DVTV zde.

Rozhovor pro Český rozhlas Plzeň zde

Duše K

Rádio Bohemia

„Je potřeba společné vize, ale za jakých podmínek k ní můžeme dojít? Najít zónu lidskosti, harmonickou celistvost života, kultivovat dialog a povznést stmelující a jednotící myšlenku národa. Žijeme ještě v míru či přehlížíme velká ohrožení naší společnosti až do zániku a zkázy? Podíváme se též, jak je na tom naše kultura a umění ve společnosti.“