Oxfordský vědec představil udržitelný a zdravější jídelníček pro nás a planetu – v čem kouzlo spočívá?

Jsme v situaci klimatické krize týkající se stavu naší planety. Já to raději nazývám disharmonií, která se jednoho dne opět vrátí do rovnováhy. Jelikož příroda o nic jiného neusiluje, respektive příroda z rovnováhy nikdy nevystupuje, na rozdíl od nás.

Znečišťujeme naši zemi a vodu jako nikdy předtím v nám známé historii. Podle oxfordského vědce Marca Springmanna jsme na hraně limitů, kdy naše planeta ještě je v „bezpečném provozu“ pro nás lidi. Proto se tento oxfordský vědec rozhodl spolu s týmem vědců vymyslet, co s tím.

Dále v upozorňuje na teplotní rekordy, které se v následujících letech budou posouvat, a co dalšího tato klimatická krize přináší. Například aktuálně a reálně hrozí ztráta ekosystému v podobě pralesů, které jsou klíčové v regulaci našeho ekosystému. Ale nebudeme zabíhat do detailů, tento článek se má týkat spíše toho, co se s tím dá jednoduše dělat. Jednoduché řešení s velkým dopadem spočívá ve změně našeho jídelníčku směrem k větší udržitelnosti a zlepšení našeho zdraví.

Nelze před tím zavírat neustále oči a každý z nás se jednoduše může podílet na změně a větší lásce k naší planetě.

Jedná se o náš potravinový systém, který z velké části devastuje planetu. Nejprve si ukažme pár faktů o našem potravinovém systému:

  • je zodpovědný za více než čtvrtinu skleníkových plynů
  • zabírá více než třetinu povrchu naší planety
  • využívá více než dvě třetiny sladké vody
  • vytváří povrchové odtoky nadměrným používáním hnojiv
  • potenciální zvýšení poptávky je 50-90% do roku 2050

Z těchto faktů zcela jasně plyne, že náš potravinový systém má obrovský dopad na naše planetární klima, které v posledních letech není v nejlepší kondici. Je to naprosto devastující pro biodiverzitu naší planety, pro čistotu a dostupnost vody…pustošíme tak naši planetu. V oceánech vznikají tzv. mrtvé zóny, ve kterých více méně přestává existovat život, tak jak ho známe. Málo, který živočich dokáže v těchto zónách přežít, jelikož tam kvůli teplu atd. prakticky není pro ně dostatečné množství kyslíku. A takovými příklady ničení přírody bychom mohli pokračovat dále…

V následujících letech to vypadá, že nadále bude docházet k globalizaci (zezápadnění)v našeho jídelníčku. To znamená, že ostatní země budou přebírat jídelníček od západních zemí. Tedy zvýší konzumaci červeného masa, hamburgerů, cukru a celkově fast food „specialit“… Prostě naše individualita tím vezme za své i v jídle, což není zdravé pro nás ani pro planetu.

Teď to nevypadá moc nadějně, ale co s tím? Není potřeba mnoho. Nepotřebujeme se navrátit k životu v lesích (Stejně tam není pro všechny místo :D). Nemusíme se vzdát všech našich výdobytků naší civilizace. Tým vědců a oxfordský vědec Marco Springmann dali dohromady globální potravinový systém, který se zaměřuje na spotřebu potravin spojenou s dopadem na zdraví v souvislosti s produkcí potravin a dopadem na životní prostředí, výsledný dopad na krajinu a spotřebu vody.

Berou ohled i na emisní údaje plodin a hospodářských zvířat. Brali v úvahu i používání hnojiv po celém světě. A nevynechali také například socio-ekonomické rozlišnosti v regionech, městech atd. Různé části světa mají očekávaný jiný růst populace atd.

Možnosti zlepšení situace, který vyplynuly z analýzy vědců:

  • zlepšení technologií a řízení (managementu)
  • snížení plýtvání potravin a potravinového odpadu
  • změny v socio-ekonomickém vývoji
  • změny v jídelníčku směrem k rostlinné stravě

Takovéto možnosti nás mohou nasměrovat ke zdravějšímu a udržitelnějšímu potravinovému systému. Tímto dojde k zásadnímu snížení tvorby skleníkových plynů, využívání půdy, využívání sladké vody, a také snížení aplikace fosforu a dusík. Vidíte, že všechny tyto zdroje mohou být využívané v souladu s možnostmi naší planety.

Všechny výše uvedené možnosti jsou nezbytné zavádět směrem k pozitivnímu vývoji potravinového systému. Avšak klíčové je nastavit změny v našem jídelníčku. 3/4 skleníkových plynů potravinového systému tvoří živočišné produkty, a to především červené maso a mléko, takže změny v jídelníčku by měly směřovat k rostlinné stravě. Tohle je opravdu jedna z nejefektivnějších možností snížení produkce skleníkových plynů našeho potravinového systému. A ruku v ruce se snížením uhlíkové stopy energetického systému, se můžeme vyhnout kritickým limitům klimatických změn.

Čím krmíme zvířata má také velký dopad na naše životní prostředí. Vyžaduje to mnoho půdy a vody, a v neposlední řadě také hnojiva. Takže změny v jídelníčku mají dopad i na tuto spotřebu.

Vyvstává tedy otázka, co je tak zajímavého na rostlinné stravě? Tato vědecká skupina, v čele s profesorem z Oxfordu, prozkoumávala, v čem spočívá zdravá strava a sestavili zdravý jídelníček na planetární úrovni. Jídelníček zdraví a udržitelný. A důležité je také, že je přizpůsobivý pro všechny části planety.

Jádrem takového jídelníčku je ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny a celá zrna. A dokonce, pokud si nedokážete představit být bez masa, nemusíte se ho vzdát, ani mléčných výrobků zcela úplně. Vědci odhadují, že pokud omezíme spotřebu červeného masa, což znamená vepřové, hovězí a jehněčí, a to na konzumaci jednou týdně. Také snížíme spotřebu drůbežího masa na dvakrát týdně a rybu dvakrát týdně. A zbylé dva dny být vegetariánem nebo veganem. Už tato jednoduchá změna jídelníčku znamená dostat se na limity, které jsou pro planetu udržitelné.

Samozřejmě přechod na jídelníček zcela založený na rostlinné stravě znamená pro životní prostředí a snížení produkce emisí mnohem více. A navíc to může být mnohem zdravější, pokud je to děláno ve vyvážené podobě.

Člověka tedy nemusí vést čistě ideologické důvody směrem k rostlinné stravě, ale jak je vidět, i čistý pragmatismus a logické důvody by nás měly dovést ke změně již dnes.

Je to realistické? Vědce přesvědčovala řada kolegů, že lidé nechtějí měnit svůj jídelníček, především se nechtějí vzdát masa a mléka ve velké míře. Reálné to je, protože pokud se nebudeme dívat, jaká spotřeba masa je globálně, ale podíváme se, na konkrétní případy lidí. Například samotný vědec Marco Springmann pochází ze země, kde je největší spotřeba klobás na světe. A taky se odhodlal ke změně. Pro mnoho lidí je spouštěcí informace, že pouhou stravou můžeme extrémně zlepšit svoje zdraví. Například snížení spotřeby masa má vědecky potvrzené dopady na snížení rizika rakoviny a to v desítkách procent. Ale zdravotní benefity nižší konzumace masa jsou mnohem rozsáhlejší.

Další informační barierou, kterou musíte projít, je pocit, že bez masa není co jíst, že neexistují dobré recepty. Ale opak je pravdou, jídelníček založený na vyvážené rostlinné stravě je neuvěřitelně bohatý na možnosti, nabízí tolik chutí…Informační bariérou pro lidi bývá i to, že tělo poté nemá takové výkony, jako na mase, ale to se zdá být tak pouhý mýtus.

Oxfordský vědec zkoumal jídelníčky, které jsou zdravé, po celém světě. A zjistil, že jídelníčky založené na rostlinné stravě poskytují velkou příležitost pro dlouhý život.

„Takový jídelníček není jen pro vaše zdraví, ale také pro planetu. Je to potřebné, abychom byli v souladu s limity životního prostředí. … Jíme, co je inzerováno a většinu času tomu nevěnujeme velkou pozornost, ale už si nemůžeme dovolit, abychom nevěnovali pozornost enviromentálním dopadům. Máme na výběr v naší spotřebě na planetě. Připojte se tedy ke mně a milionům lidí po celém světě a přispějte jídlem ke změně životního prostředí. Bez vaší změny se to nestane.“

„Změna začíná Vámi.“

Zdroj: Youtube.com /TEDx